Demo

Jak dánský fintech trh roste, vytváří nové obchodní příležitosti prostřednictvím zavedených spojení mezi start-upy, korporacemi, investory a akademickou sférou a také propojením skandinávského a globálního fintech ekosystému.¹

Aby se Dánsko rozvinulo jako přední centrum fintech, dánská vláda je i nadále odhodlána zlepšovat podmínky pro začínající a expandující fintech podnikatele.²

Kromě vytvoření specializované fintech jednotky se dánský úřad pro finanční dohled (DFSA) rozhodl vytvořit oddělení fintech, platebních služeb a řízení a také pracovní skupinu pro regulační iniciativy související s blockchainem a decentralizovaným financováním. DFSA vyvinula následující iniciativy k prezentaci Dánska jako jurisdikce přátelské k fintech: Fintech Forum, Fintech Lab (regulační sandbox), sekci fintech FAQ na svých webových stránkách a podpůrné služby.³

Pokud jde o zdanění, neexistují žádné zvláštní výjimky pro fintech společnosti, což je v Dánsku běžný jev, protože daňové pobídky jsou jen zřídka poskytovány jednotlivým společnostem nebo odvětvím. V oblasti digitálních aktiv však dochází k neustálému vývoji, protože se zdá, že daňové úřady rozhodují o konkrétním zdanění těchto aktiv poněkud nepředvídatelným způsobem.⁴

Dánské právo nestanoví žádné konkrétní fintech licence jako takové. Tradiční finanční režim se zpravidla vztahuje na jakoukoli „finanční činnost“ prováděnou pomocí techniky. Požadavky na udělování licencí a uvádění na trh pro fintech společnosti tedy budou záviset na konkrétním typu předpokládané činnosti a jako takové jsou založeny převážně na harmonizovaných právních předpisech EU.⁴

Hlavní dánské zákony, které se v současnosti vztahují na fintech, jsou:

1. Zákon o platbách ze dne 7. prosince 2021, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon o praní špinavých peněz ze dne 19. května 2021, ve znění čas od času
3. Finanční obchodní právo ze dne 15. prosince 2021, ve znění čas od času
4. Zákon o kapitálových trzích ze dne 1. listopadu 2021, ve znění pozdějších předpisů
5. Zákon o ochraně osobních údajů ze dne 23. května 2018, ve znění čas od času
6. Marketingový zákon ze dne 3. května 2017, ve znění čas od času
7. Zákon o spotřebitelských smlouvách ze dne 17. prosince 2013, v platném znění
8. Zákon o spotřebitelském úvěru ze dne 24. dubna 2019, ve znění pozdějších předpisů
9. Nařízení (EU) 2020/1503 o evropských poskytovatelích crowdfundingových služeb pro podniky ⁴

Marketing služeb MiFID, platebních služeb nebo služeb správy AIF s sebou nese povinnost dodržovat specifické požadavky vycházející z harmonizovaných právních předpisů EU. Kromě těchto požadavků je třeba dodržovat také obecná marketingová pravidla stanovená zákonem o marketingu. Pokud fintech společnost nabízí služby nebo produkty, které nejsou regulovány finančním režimem, jako jsou kryptoaktiva, bude marketing těchto služeb podléhat pouze obecným pravidlům zákona o marketingu.⁴

1. identifikace: bezpečná identifikace uživatelů registrujících se na webu
2. ověření: když se uživatel autentizuje pomocí NemID (MitID), společnost má jistotu, že uživatel je tím, za koho se vydává
3. podepisování: schopnost nabízet digitální podpisy k dohodě. NemID (MitID) je právně platný digitální podpis ⁴

Dánsko je považováno za lídra ve fintech a historicky bylo průkopníkem například ve vytváření digitálních identifikátorů (NemID (MitID)), platebních karet (Dankort), mobilních platebních aplikací (MobilePay), veřejných registrů digitálních práv a notářů, digitální očkovací pasy a řidičské průkazy. Rozvoj se zrychluje díky aktivním iniciativám úřadů i soukromého sektoru.⁴

Crowdfunding v Dánsku

Fintech v jiných zemích

Poznámky

1. https://cphfintechweek.com/
2. http://www.finanstilsynet.dk/Tilsyn/Information-om-udvalgte-tilsynsomraader/Fintech/Formaal
3. http://www.finanstilsynet.dk/tilsyn/information-om-udvalgte-tilsynsomraader/fintech/fintech-forum
4. https://thelawreviews.co.uk/title/the-financial-technology-law-review/denmark